|
|
Dopady pozůstalostního řízení do procesního nástupnictví v civilním procesu
Ladman, Michal ; Zahradníková, Radka (vedoucí práce) ; Střeleček, Tomáš (oponent)
Dopady pozůstalostního řízení do procesního nástupnictví v civilním procesu Abstrakt Cílem této práce je provést komplexní přehled o průniku zákonné úpravy pozůstalostního řízení a procesního nástupnictví v civilním procesu, které jsou spolu neoddělitelně spjaty. V konkrétních případech záleží na prvotním vyřešení dědického řízení, aby vůbec mohl být určen procesní nástupce účastníka. Soud v civilním řízení musí vyčkávat až soudní komisař provede potřebné úkony a je schopen vydat konečné usnesení o pozůstalosti. Pro účely práci jsou položeny tyto otázky: Jaká je současná právní úprava procesního nástupnictví při ztrátě procesní subjektivity jednoho z účastníků? Jakými způsoby může skončit pozůstalostní řízení? A jaký to má dopad do procesního nástupnictví v civilním procesu? K dosažení cíle práce jsou využity zejména metody deskripce platné právní úpravy a analýzy konkrétních právních institutů, případně syntézy jednotlivých ustanovení k vyvození závěrů o dopadech pozůstalostního řízení. Práce je rozdělena do čtyř okruhů, které jsou vzájemně provázány. Po úvodu obsahujícím cíle a shrnutí zamýšleného obsahu práce následuje rozsáhlejší obecné pojednání o pozůstalostním řízení. V druhé části je rozebráno obecně účastenství v civilním procesu. Ve třetí části, která začíná krátkým rozborem překážek v řízení, je...
|
|
|
Změna stran řízení
Minařík, Jan ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Změna stran řízení Abstrakt Tato práce se zabývá instituty, jejichž cílem je změnit stranu řízení v občanském právu procesním. Ať již důsledkem právního jednání stran či právní události nezávislé na jejich vůli, během řízení může docházet k situacím, kdy jedna či druhá strana přicházejí o svou věcnou legitimaci, případně dokonce procesní subjektivitu. Zákon proto musí na tyto změny reagovat, aby byly zajištěny podmínky pro pokračování řízení a vydání meritorního rozsudku ve věci bez nutnosti současné řízení zastavovat a zahajovat nové. V zájmu zachování rychlosti a zabránění množení sporů však nesmí docházet k přílišnému zásahu do procesních práv stran, zejména pak žalovaného. Ve své první části práce zkoumá vztah občanského práva procesního a hmotného a vysvětluje jednotlivé pojmy související s účastenstvím, které pak často užívá v pasážích následujících, jmenovitě formální pojetí účastenství, věcnou a procesní legitimaci stran. Následující čtyři části se pak věnují jednotlivým institutům, které pod pojem "změna stran řízení" spadají, konkrétně tedy přistoupení účastníka, záměny účastníka a procesnímu nástupnictví při univerzální i singulární sukcesi. U každého institutu popisuje jeho současnou úpravu s jejími klady i zápory a srovnává ji s úpravou historickou, od roku 1895, přes 20. století a kodexy...
|
|
|
Procesní nástupnictví v civilním řízení
Rohnová, Veronika ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Procesní nástupnictví Předkládaná práce pojednává o procesním nástupnictví ve sporném civilním řízení. Cílem práce je analyzovat tento procesní institut a poukázat na nedostatky současné právní úpravy procesního nástupnictví. Práce je rozdělena do tří základních částí, v první části se věnuji teoretickým základům a vymezení základních pojmů, druhá část je věnována historii právní úpravy procesního nástupnictví včetně diskuze odborné veřejnosti na téma procesního nástupnictví, jejíž publikace v odborné právní literatuře předcházela novele o. s. ř. provedené zákonem č. 30/2000 Sb. V poslední části se věnuji platné právní úpravě procesního nástupnictví, jejímu zhodnocení a úvahám de lege ferenda nad problematickými body. Procesní nástupnictví se dělí na procesní nástupnictví při univerzální sukcesi a při sukcesi singulární. K procesnímu nástupnictví při univerzální sukcesi dochází v případě, že účastník řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení a procesní nástupnictví zákon umožňuje v případě, že byla v průběhu řízení převedena věc, o které se řízení vede, na jinou osoba. Přestože se může zdát, že jde o instituty velmi blízké, v práci je poukazováno na jejich rozdílnost. V závěru práce navrhuji i legislativní změny k odstranění zjištěných nedostatků právní úpravy procesního nástupnictví.
|
host ::
RSS.